Černohlávek obecný - Prunella vulgaris - Čiernohlávok obyčajný
Černohlávek obecný - Prunella vulgaris - Čiernohlávok obyčajný
Černohlávek obecný - Prunella vulgaris - Čiernohlávok obyčajný
Černohlávek je jedna z léčivek, kterou si můžete nasbírat sami. Je velice vhodný například při angínách a bolestech v krku a podle nejnovějších výzkumů má též prokazatelný vliv na hladinu cholesterolu a zamezuje ztukovatění jater.
Popis: Černohlávek je většinou vytrvalá, ale někdy jen dvouletá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Je vysoká 5 až 25 cm. Její lodyhy jsou nepravidelně čtyřhranné, nevětvené nebo chudě větvené v paždí listů, vystoupavé, roztroušeně chlupaté, často nahnědlé nebo nafialovělé. Listy vyrůstající v přízemní růžici mají vejčitě kopinatý tvar, dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, vstřícné ve dvou až šesti párech. Horní listy jsou přisedlé, nejsvrchnější pár je těsně pod květenstvím. Modrofialové, občas bělavé koruny mají vysoko klenuté pysky a tvoří krátký lichoklas. Květy rostou v úžlabí dlouze zašpičatělých listenů. Plody jsou okrouhlé, lesklé tvrdky. Rostlina kvete od května do října, na sečených loukách i vícekrát do roka.
Výskyt a rozšíření: Černohlávek obecný roste na loukách, pastvinách, mezích, na okrajích lesů a na lesních mýtinách a při okrajích cest. Dává přednost sušším až mírně vlhkým humózním hlinitým až hlinitojílovitým půdám s neutrální až slabě kyselou reakcí. Snáší občasné zamokření. Vyskytuje se od nížinných oblastí po horský stupeň. Je rozšířený téměř po celé Evropě, v mírné Asii a severní Africe. Do ostatních částí světa (východní Asie, Severní Amerika, Chile, Mexiko a Austrálie) byl patrně jen zavlečen. V ČR je velmi hojný od nížin až do horských oblastí, řidčeji nad hranicí lesa.
Sběr: Drogou je nať(Herba consolidae minoris), která se sbírá v době květu.
Účinky na organismus: Černohlávek má antibiotické, antibakteriální, antivirové, antimykotické, dermatoprotektivní, adstringentní, tonizační, vazodilatační, hepatoprotektivní, detoxikační, antioxidační, diuretické a protizánětlivé účinky.
Použití: Černohlávek zvyšuje srážlivost krve, podporuje hojení ran, má protizánětlivé účinky a harmonizuje meridián jater, močového měchýře a plic. Používá se proto při zánětlivých onemocněních, vředech v ústech a hrdle, zánětech a bolestech žaludku a střev, ale též například i jako kloktadlo při angíně. Černohlávek posiluje organismus při chřipkách a nachlazeních, infektech jater, močového měchýře a plic. Obsažené organické kyseliny mají antibiotický a antivirový účinek zejména na Shigella spp., Salmonella typhi, E. coli, Pseudomonas aeruoginosa, Mycobacterium tuberculosis , na kmeny Streptococcus a celou řadu patogenních plísní. Nové výzkumy ukázaly použití organických kyselin na omezení množení viru HIV. Černohlávek je též přípravkem při průjmech, krváceních a gynekologických potížích, harmonizuje hormonální systém, eliminuje riziko vzniku hypertenze a podporuje regeneraci tkání. Doporučuje se i při hemoroidech, ve formě koupele utišuje bolesti svalů a kloubů. Odvar se vaří asi 2-3 minuty (2-3 čajové lžičky černohlávku obecného smíchejte s 3/4 litru vody, povařte a sceďte) . Z černohlávku lze připravovat i nálev (na 2 g sušené drogy 150 ml vroucí vody, po 10 minutách scedit, pít 3x denně před jídlem), který lze použít například i při bolesti v krku. Na hojení ran se užívá jemně mletý prášek z usušené drogy jako zásyp nebo obklady z čerstvých rostlin (droga rány čistí, dezinfikuje a potlačuje vznik hnisu). Zevně je možné omývat odvarem černohlávku nečistou a zánětlivou pokožku s akné. V lidovém léčitelství se dříve dávala přímo šťáva z čerstvých listů na rány a vředy.
Podle výzkumů by se černohlávek mohl uplatnit zejména v kombinaci s ostropestřcem mariánským (Silybum marianum) v prevenci změn v lipoproteinovém profilu a obsahu tuků v játrech.
Další užití: Mladé listy černohlávku lze použít jako salát.
Autor: Jiří Široký