Migrény a léčení bolesti
Migrény a léčení bolesti
Zázvor nebo přesněji zázvorník lékařský (Zingiber officinale) obsahuje pálivé gingeroly, kapsaicin, silici s obsahem terpenů, zingiberenu a bisabolenu. Toto v minulosti hojně používané koření může být při zkrácení nebo prevenci migrén stejně účinné jako silné léky na předpis, které ale mohou mít vážné nepříznivé účinky.
Výzkumy potvrdily vysokou účinnost výtažků ze zázvorníku při kinetóze, a to do takové míry, že při testech svými účinky předčily i klasická léčiva. Stejně efektivní jsou při migrénách. Zázvor je opravdu nejlepším lékem na kinetózy, účinkuje až v 90 % případů. Používá se při zánětu slinivky a varlat, rakovině, bolestech kloubů, revmatu, revmatoidní artritidě, nevolnosti, zvracení, nachlazení, dráždivém kašli s hlenem a střevních infektech. Má výrazné baktericidní a fungicidní účinky. Výzkumem potvrzený je jeho vliv na vaginální trichomoniázu in vitro, bakterie Rhodotorula glutinis, Bacillus subtilis, Pichia membranaefaciens a na řadu dalších mikroorganismů. Na dánské univerzitě v Odense zjistili, že účinné látky zázvorníku lékařského ovládají dva z enzymů zodpovědných za záněty, které lidem s artritidou způsobují bolest. Při blokování syntézy prostaglandinu působí jako aspirin, což vede k omezení zánětů a bolestí. Zázvor se v některých kulturách po staletí používal k léčení bolestí hlavy, nevolnosti a nervových poruch a podle doktora Krishny C. Srivastavy ze zmíněné univerzity lze toto použití fyziologicky vysvětlit. Zázvor, po¬dobně jako aspirin a některé složité léky proti migréně, ovlivňuje prostaglandiny, látky podobné hormonům, které pomáhají zvládat vznětlivé reakce, jichž se zúčastňuje histamin, a bolesti.
Skutečně to funguje!
Jako pokus dr. Srivastava a jeho spolupracovníci jedné dvaačtyřicetileté pacientce navrhli, aby si při první známce zrakových poruch (aura), které často signalizují přicházející migrénu, vzala zázvor. Žena to udělala, požila 500 až 600 miligramů (asi třetina kávové lžič¬ky) mletého zázvoru smíchaného s čistou vodou. Podle doktora Srivastavy to mělo ohromný úspěch. Během třiceti minut „byl zaznamenán účinek snižujicí bolesti hlavy“. Následující tři až čtyři dny tato žena užívala i další třetinu kávové lžičky mletého zázvoru čtyřikrát denně.
Pokus byl tak úspěšný, že pacientka začala jako součást stravy pravidelně jíst nevařený čerstvý kořen zázvoru a jak četnost, tak i síla migrén znatelně poklesla. Před zázvorovou dietou mívávala dva až tři silné záchvaty bolestí hlavy za měsíc. Během třinácti měsíců užívání závoru ji postihovala jen jedna mírná bolest hlavy jednou za dva měsíce.
Lékaři soudí, že zázvor zkracuje dobu trvání bolestí hlavy a zabraňuje jim téměř stejně jako moderní léky – buď jedním mechanismem, nebo kombinací několika různých způsobů. Protože nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky zázvoru, doktor Srivastava navrhuje, že by dospělí i děti mohli k prevenci migrén zázvor bez nebezpečí vyzkoušet.
Chcete-li ulevit svému kloubnímu revmatismu, vyzkoušejte zázvor. Toto koření má i protizánětlivé účinky, v tradičním hindském systému indické medicíny se zázvor k léčení různých revmatických onemocnění a onemocnění kostí a svalů používá již tisíce let. Po teoretickém zmapování způsobu působení tohoto koření doktor Srivastava tři měsíce zkoušel skupině pacientů s artritidou denně podávat malé dávky zázvoru. Většina z nich měla méně bolestí, méně oteklé klouby, mohli se lépe pohybovat a ráno byli méně ztuhlí.
Koření poráží některé léky proti artritidě
Doktor Srivastava tvrdí, že zázvor je ve skutečnosti účinnější než běžně předepisované antirevmatické léky známé jako NSAID (z anglic¬kého non-steroidal anti-inflammatory drugs – nesteroidní protizánětlivé léky). Tyto léky přinášejí úlevu hlavně tím, že blokují tvorbu sloučenin podobných hormonům, které vyvolávají záněty. Všechny léky NSAID mají výrazné vedlejší účinky včetně tvorby žaludečních vředů, což znemožňuje jejich dlouhodobé užívání.
Naopak zázvor pracuje pomocí nejméně dvou, ale pravděpodobně více, mechanismů. Blokuje tvorbu prostaglandinů i dalších prozánětlivých látek zvaných leukotrieny. Navíc doktor Srivastava naznačuje, že antioxidační účinky zázvoru rozkládají zánětlivé kyseliny v kloubní tekutině.
Vypráví o jednom padesátiletém asijském automechanikovi, který začal zázvor užívat měsíc poté, co u něj byl zjištěn kloubní revmatismus. Každý den k zelenině a masu snědl asi 50 gramů čerstvého lehce uvařeného zázvoru. Jeho příznaky po měsíci zmizely. „Po třech měsících byl zcela bez bolestí, zánětů nebo otoků a jeho stav se již deset let nezměnil,“ říká doktor Srivastava.
Tento lékař za dva roky zázvorem úspěšně vyléčil padesát pacientů s artritidou. Dávka, kterou jim běžně doporučoval, byla 5 gramů čerstvého zázvoru nebo půl gramu mletého zázvoru (asi třetina kávové lžičky) třikrát denně. Čerstvý zázvor se, stejně jako zázvor mletý, může použít při vaření. Ale pokud jej užíváte samotný, je nejlepší mletý zázvor rozpustit v tekutině nebo sníst spolu s ně¬jakým pokrmem, aby vám „nespálil ústa“. Podle odborníků se zdá, že v takových mírných léčebných dávkách nemá žádné vedlejší účinky.
Kurkuma a zase kurkuma
Kurkuma zedoaria (Curcuma zedoaria) mj. obsahuje curcumin a jeho deriváty, terpenoidní sloučeniny a minerální soli. Používá se při bolestech, rakovině mozku, plísních, vysokém tlaku a cholesterolu, artritidě, jako stimulans a detoxikans, při onemocnění ledvin, plic, žaludku, jater a podporuje vylučování žlučových kyselin. Její působení na bolest je velmi podobné, ale jinak je „specialistou“ na nádory mozku. Další rostlinou z čeledi zázvorovitých je kurkuma dlouhá (Curcuma longa), která obsahuje curcumin, kafr a další látky. Používá se při onemocnění jater, zejména hepatitidě, nedostatečné krvetvorbě, bolestech břicha, nadýmání, kolikách, bolestech zubů, vysoké hladině HDL cholesterolu, horečce, krvi v moči, zástavě menstruace, zvracení krve, jako stimulans a tonikum, proti parazitům, k normalizaci zažívací soustavy, funkce žlučníku a sleziny. Dále při chronických vředech, lišejích, zánětu spojivek, rakovině a leukemii. Má 3x větší antioxidační účinky než používané syntetické antioxidanty.
Velmi zajímavé je, že poslední výzkumy ukazují, že všechny rostliny z této krásné rodiny jsou i silná antivirotika, a proto je možné je použít i při virových infektech těla.
Tím, že detoxikujeme játra, prokazujeme dobrou službu i našim cévám. Podle tradiční čínské medicíny existuje i přímá spojitost mezi žlučníkem, jenž spolupracuje s játry, a migrénami, které vznikají na křížení energetických drah v oblasti spánků v důsledku snížení energie v energetické dráze žlučníku. I když vyšetření žlučníku u lékaře nic neodhalí, již jen snížení energie v této dráze může být příčinou bolesti a vzniku migrény. Bohužel se zatím evropská medicína o energetiku těla nezajímá, a jsme tak v poznání těla z hlediska energetických drah ještě v hlubokém středověku. A co víc? Nevhodným stravováním, kdy jíme příliš tučných jídel, si nakonec můžeme přivodit nejen migrénu, ale kvůli oslabení žlučníku i postupný rozpad kyčelních kloubů. Tučná strava má také vliv na imunitní systém. Jakmile se sníží obsah tuku ve stravě, imunitní faktory se zlepší. Už jen samotné stravování zrychlí naši regeneraci. Z
ázvorem proti sraženinám v cévách Zázvorovité rostliny obsahují látku gingerol. Chcete-li si dlouhodobě zachovat čisté cévy bez sraženin, používejte tyto rostliny. Již zmíněný Krishna Srivastava zkoumal účinnost jedenácti druhů koření a zjistil, že sedm z nich brzdí shlukování krevních destiček. Nejúčinnější je hřebíček, dále zázvor, kmín a kurkuma. „V tomto směru je hřebíček silnější než aspirin,“ říká doktor Srivastava. Hlavní aktivní látkou v hřebíčku je pravděpodobně eugenol, který rovněž pomáhá ochraňovat strukturu destiček, a to i poté, co se „shlukly“. Doktor Srivastava tvrdí, že koření působí prostřednictvím systému prostaglandinů, podobně jako aspirin, česnek a cibule. Například všechny druhy koření snižovaly tvorbu thromboxanu, který silně podporuje shlukování destiček. Sloučeniny v zázvoru syntézu prostaglandinů potlačují silněji než lék indomethacin, známý svou účinností.
Skutečnost, že zázvor u lidí opravdu působí proti srážení krve, zjistil i doktor Charles R. Dorso z lékařské fakulty Cornellovy univerzity poté, co snědl velké množství grapefruitové marmelády se zázvorovou příchutí, v níž bylo 15 procent zázvoru. Když se jeho krev nesrážela jako obvykle, udělal pokus a smíchal trochu mletého zázvoru se svými vlastními krevními destičkami a zjistil, že destičky se „lepí“ méně. Doktor Dorso tvrdí, že aktivní látkou je gingerol, složka zázvoru, která chemickou strukturou skutečně připomíná aspirin.
autor: Vladimír Ďurina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 06/2011