Tajemství sněhových vloček

Nad sněhovými vločkami si lámal hlavu už v polovině 17. Století filozof a přírodovědec René Decartes. Své pojednání o vločkách napsal i Johannes Kepler. Oba zjistili, že ledové krystalky mají vždy přibližný tvar šestiúhelníku, případně mají šest přibližně stejných ramen.
Sněhové vločky se začínají tvořit ve výšce šesti kilometrů a důležitou roli při jejich vzniku hrají zrníčka prachu a vodní pára, která při dopadu kondenzuje.
Tvar sněhových vloček ovlivňuje mnoho faktorů
Při teplotách – 3°C až 0°C vypadají jako šestihranné destičky, při nižších teplotách pak na sebe berou tvar jehličky. Pokud teplota ještě více klesne, tvoří duté sloupky a kapradinovité hvězdičky.
Vlhkost je také klíčová. Plošší tvary dopadnou na váš kabát, když je vzduch sušší, zatímco při vyšší vlhkosti se vločka zvětšuje na konci a v rozích.
Víte, že možnost nalezení dvou stejných sněhových vloček, je prakticky nulová?
Nenajdete dvě stejné
Meteorologové říkají, že každá vločka je originál.
Dvě stejné vločky nenajdeme. Každá vločka obsahuje něco přes 1000 molekul vody a ty mohou být uspořádány v nekonečném množství variant. I cesta, kterou se vločka dostává na zem, ovlivňuje její tvar. A uměle je vyrobit nedokážeme. Umělý sníh pod mikroskopem postrádá romantiku, molekuly vytváří pouze nepravidelné shluky.